One-way ticket to Fantasy

Člověk má ty svoje chvilky,
kdy se má za blbce, vola, kreténa...
Takovéto úvahy většinou přicházejí zničehonic,
já už nad tím ale uvažuju několik dní.
Člověk se považuje za vtipného, možná dokonce charismatického,
přitom je to však tuctovej trapnej debil,
jakých na světě najdete tisíce.
Myslel jsem si,
že bych mohl být v něčem dobrý,
že bych třeba mohl být herecký talent.
Když jsem se podíval do zrcadla,
zjistil jsem, že to asi těžko.
V zrcadle jsem poznal vypatlance,
co si nerozmýšlí, co z huby vypustí.
Mnoho lidí mě nenávidí,
protože jsem se nad ně povyšoval.
Ve skutečnosti ale nejsem lepší než oni -
- ve skutečnosti jsem horší,
neboť ani jeden z nich neklesl tak hluboko,
aby se povyšoval nad jiné.
Mám depky,
ale moc to nedávám znát,
aby se mě lidi pořád neptali,
co se děje, co se stalo ...
Někdy se dokonce přistihnu,
jak si představuju,
že by se lidem z mého okolí žilo líp beze mě.
Jsem tu vůbec k něčemu dobrý?
Ano.Rowlingová vydělá a pár stovek korun víc.
To je ale všechno.Za tu dobu,
co jsem na světě,
jsem nepřinesl nic dobrého.Vůbec nic.
Lidi říkají, že ze sebe dělám blbce.
Štve mě, že je člověk bez pěkného ksichtíku ztracen,
že je odepsán.
Lhal bych, kdybych tvrdil,
že nepřemýšlím nad něčím zlým.
Ještě, že mám tak skvělé kamarádky,
co mě docela drží nad vodou.
Ne všechno jde ovšem nahradit humorem.
Poslední dobou jsem psal povídky,
nyní v tom však nehodlám pokračovat.
Ne, že by mě to nebavilo,
ale nechce se mi.
Nemám žádné nápady. Žádné.
Měl jsem námět na knihu,
ale co z toho nakonec vzešlo?
Hovno.
Normálně jsem se na to vykašlal,
jako jsem kašlal na život.
Jsem bez inspirace,
dokonce jsem začínal přemýšlet o kariéře.
Divné? Ani ne. To přece každý ...
Z mojí kariéry stejně nebude nic,
poněvadž na to prostě nemám.
Jednu dobu jsem si i věřil,
že jsou moje povídky docela dobré,
ale vzápětí mě to přešlo.
Já přece nemůžu být v něčem dobrý.
To odporuje všem zákonům.
teď mě napadá - komu vlastně stojím za to?
Nikomu ... Taková je pravda ...
Smutná, ale reálná ... Bohužel ...
Vždyť kvůli svému chování nemám žádné kamarády ...
Včera jsem se naprosto nevhodně navážel bezdůvodně do kamarádky,
čímž se jí tímto znovu omlouvám.
Nerad bych ztratil to málo přátel,
co mi ještě zbývá.Rozhodně víc přátel,
než z ČR mám ze zahraničí po internetu.
Tam ale hraje hlavní úlohu přetvářka.
Nenávidím se, je mi ze sebe nanic.
Slíbil jsem si, že už s tím přestanu,
ale nešlo to. Je to jako závislost.
Když stojím vedle Cath, Vér, či Morgany,
připadám si jako velká kupka hnoje.
Možná, že hromada kravích lejn opravdu jsem.
Stydím se za sebe.
Jsem prostě ubohý budižkničemu.
Nic neumím pořádně,
u ničeho nevydržím.
Jsem lazar.
Včera jsem ve vlaku hodně přemýšlel.Napadlo mě,
že bych se mohl někam poklidit.
Nikam bych nechodil, nevylézal ...
Jenže to bohužel nejde.
Každopádně s povídkařením končím,
jsem bez můzy.
Možná, že už ji ani nechci ...
vaši tvorbu budu číst i nadále,
ovšem ode mě už si nic nepřečtete ...
Ahoj ...